PŘESTUPKY
Obecní úřad (místně příslušný správní orgán, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán) může uložit pokutu až do výše 20 tisíc Kč tomu, kdo úmyslně způsobí škodu na cizím majetku zničením nebo poškozením věci z takového majetku, nebo její krádeží.
Přestupku se dopustí také ten, kdo si úmyslně přisvojí cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby, nebo ukryje či na sebe nebo na jiného převede věc, která byla získána přestupkem spáchaným jinou osobou (podílnictví). Přestupku se dopustí i ten, kdo se o uvedené jednání pokusí. Za takové přestupky lze uložit pokutu do 20 tisíc Kč.
Jsou-li tyto přestupky spáchány opakovaně, uloží se pokuta do 30 tisíc Kč.
Podle zákona o státní památkové péči jsou movité archeologické nálezy vlastnictvím kraje, nejsou-li vlastnictvím státu nebo obce.
Podle občanského zákoníku je nálezce věci (archeologického nálezu) povinen tuto věc vrátit majiteli (tzn. obci, kraji, státu). Pokud (nálezci) není majitel znám, je povinen věc odevzdat kterémukoliv obecnímu úřadu.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností může uložit pokutu až do výše 2 miliony Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že provádí neoprávněné výkopy na území s archeologickými nálezy.
Pověřený obecní úřad může uložit pokutu až do výše 100 tisíc Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že provede jinou změnu válečného hrobu než jeho úpravu.
Krajský úřad může uložit pokutu až do výše 4 miliony Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že provádí archeologický výzkum, přestože není osobou oprávněnou k výzkumům (tj. oprávněná archeologická organizace resp. osoba).
Krajský úřad může uložit pokutu až do výše 4 miliony Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost po objevení nálezu.
V přestupkovém řízení lze podle § 15 zákona o přestupcích uložit sankci propadnutí věci, která náleží pachateli a věc byla ke spáchání přestupku užita (např. detektor kovů). Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
V přestupkovém řízení lze podle § 18 zákona o přestupcích rozhodnout o zabrání věci, která nenáleží pachateli přestupku a jestliže to vyžaduje obecný zájem (tzn. archeologické nálezy). Vlastníkem zabrané věci se stává stát.
Náklady řízení o přestupku podle příslušné vyhlášky ministerstva vnitra činí 1.000 Kč. V případě, že byl přibrán znalec se tato částka zvyšuje o 1.500 Kč, pokud bylo znalců více může paušální částka nákladů činit až 6.000 Kč. Tuto částku hradí podle zákona o přestupcích občan, který byl uznán vinným z přestupku.
TRESTNÉ ČINY
Trestný čin zatajení věci podle § 254 trestního zákona spáchá ten, kdo si přisvojí cizí věc nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do jeho moci NÁLEZEM, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné. Za spáchání tohoto trestného činu hrozí pachateli trest odnětí svobody až na jeden rok nebo peněžitý trest.
Trestný čin poškození cizí věci podle § 228 trestního zákona spáchá ten, kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Pachatel bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin na věci, která požívá ochrany podle jiného právního předpisu, nebo způsobí-li takovým činem značnou škodu. Odnětím svobody na dvě léta až šest let bude pachatel potrestán, způsobí-li škodu velkého rozsahu.
Trestného činu podílnictví podle § 214 trestního zákona se dopustí pachatel, který ukryje, na sebe nebo jiného převede nebo užívá věc, která byla získána trestným činem. Spáchat je možné jej nejen úmyslně, ale i ve formě nedbalosti.
Pachatel bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin ve vztahu k věci, která má větší hodnotu. Odnětím svobody na dvě léta až šest let bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin ve vztahu k věci, která má značnou hodnotu, nebo spáchá-li čin jako člen organizované skupiny. Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin ve vztahu k věci, která má hodnotu velkého rozsahu.
Trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákona se dopustí úřední osoba (mj. člen zastupitelstva nebo odpovědný úředník územní samosprávy), která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, překročí svou pravomoc nebo nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci. Taková osoba bude potrestána odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti. Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, opatří-li tímto činem sobě nebo jinému značný prospěch nebo způsobí-li takovým činem značnou škodu. Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, opatří-li tímto činem sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu nebo způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu. Příprava k tomuto trestnému činu je také trestná.