V rámci přípravy nového zákona o ochraně památkového fondu naléhavě žádáme o dopl-nění znění zákona o explicitní zakotvení ochrany archeologického kulturního dědictví před nelegálním používáním detektorů kovů.

Je nejvyšší čas reagovat na poslední vývoj nejenom v Evropě (a to včetně dosud liberálního přístupu některých zemí), který směřuje ve zvýšené míře k uplatňování přísně restriktivních opatření (viz Zpravodajství) formulovaných též v mezinárodní Úmluvě o trestných činech proti kulturním statkům. A který nezodpovědně ignorují mnozí archeologové a archeologické instituce u nás.

V Česku kromě několika tisíc divokých lovců pokladů (Navrátil 2015), z nichž jen někteří jednotlivci své nálezy výběrově oznamují či odevzdávají, bezostyšně operují početné skupiny aktivních detektorářů často „pod ochrannými křídly“ profesionálních archeologů. Bez odpovídající kontroly, na pochybném základě „vzájemné důvěry“. Chovají se jako zlatokopové a starožitníci v minulých stoletích. Nelegálně získané nálezy nekriticky medializují a publikují, nálezce doporučují k udělení odměny zkreslujíce okolnosti nálezu.

Vazby mezi těmito archeology a takzvaně „spolupracujícími“ detektoráři mají až charakter zločinných spolčení, vysmívajících se legislativním a etickým pravidlům archeologických výzkumů, se snahou tuto činnost legalizovat. Proto nelze předpokládat odpovídající zajištění odborné garance ze strany těchto archeologických osob při zapojování „dobrovolnické laické veřejnosti“ (čili detektorářů) do „mapování a ochrany archeologického dědictví“ (viz pracovní znění Důvodové zprávy k návrhu zákona ze dne 19. 4. 2018 k § 73 až § 96 na straně 72).

Jen mizivé množství nálezů detektorářů je řádně oznámeno, podchyceno, poctivě a přesně zdokumentováno, předáno sbírkovým institucím, konzervováno a vědecky vyhodnoceno. Podle zmíněných analýz valná většina nálezů (možná až 96 %) není vůbec hlášena! Ani přes dlouhodobě tolerantnější přístup části archeologů se situace nelepší. Depozitáře (a nelegální soukromé sbírky) se sice přesto plní, ovšem za cenu ztráty značného množství nehlášených nálezů a zejména vědeckých informací, spojených s nálezovou situací.

Jak ukazuje rozsáhlá zahraniční studie (Hardy 2017) o situaci v západních zemích analyzující data, různé právní systémy a přístupy, restriktivní regulace detektoringu se jeví jako účinnější způsob ochrany archeologického dědictví než různé formy (pololegální) spolupráce s detektoráři, neboť dochází k menší ztrátě archeologických pramenů.

Nemáme tím na mysli spolupráci se zkušenými operátory jakýchkoliv detekčních zařízení jako subdodavateli technických služeb v rámci legálních a legálně prováděných záchranných a badatelských výzkumů, která je neoddiskutovatelně nezbytná. Musí však probíhat zcela profesionálně na smluvním základě a za dohodnutou odměnu.

Archeologický výzkum prováděný detektorem kovů je z povahy věci destruktivní metodou, je proto třeba důrazně odmítnout snahy o jeho bagatelizaci označením za nedestruktivní přirovnáváním ke geofyzikálním měřením, povrchovým průzkumům a sběrům (viz Důvodová zpráva k návrhu zákona ze dne 19. 4. 2018, k § 73 až § 96 na straně 71, což mimochodem odporuje vysvětlení k § 92 o náhodném archeologickém nálezu na straně 79).

Proto žádáme všechny kompetentní osoby a dosud zdravě uvažující a podle pravidel se chovající profesionály o prosazení následovného znění příslušného odstavce do nového zákona (jako § 92, odst. 6):

„Používání detekčních zařízení k vyhledávání a vyzvedávání archeologických nálezů je možné pouze v rámci záchranných a badatelských archeologických výzkumů.“

V návaznosti též o doplnění Hlavy XI o přestupcích (jako § 123, odst. 5, písm. m)

(Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že) „v rozporu s § 92 odst. 5 a 6 vyhledává a vyzvedává archeologické nálezy mimo rámec záchranného či badatelského archeologického výzkumu a s použitím detekčního zařízení“.

a následovně jako § 123, odst. 8, písm. c)

(Za přestupek lze uložit pokutu do 500 000 Kč) „jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. m). Tím není dotčena trestní odpovědnost.“

Žádáme též o opravu pracovního znění Důvodové zprávy k návrhu zákona ze dne 19. 4. 2018 k § 73 až § 96 na straně 71 označením detektorového průzkumu za destruktivní metodu.